Stáří usazenin Skupiny živočichů Obecné pojmy Zobrazit vše
Barrandien: v širším smyslu jde o zkrácený název tepelsko-barrandienské jednotky vystupující na povrch ve velké části středních Čech a východních oblastech západních Čech. Jednotka je tvořena převážně usazeninami a vulkanity starohor (proterozoika) a spodních prvohor (paleozoika). V užším smyslu se název používá pro oblast přibližně mezi Plzní a Prahou, kde jsou soustředěny pánve s fosiliferními usazeninami staršího paleozoika.
fezouatská biota: asociace fosilií fezouatského souvrství charakteristické kromě hojných nálezů běžně zachovalých zkamenělin i výjimečně zachovanými zkamenělinami, např. otisky měkkých částí těl.
GOBE: Akronym anglického označení významné události označené jako Great Ordovician Biodiversification Event, česky Velká ordovická biodiverzifikační událost. Jde o značný nárůst rozmanitosti mořské fauny během ordoviku.
Gondwana: superkontinent, který existoval během starších prvohor a nacházel se převážně na jižní polokouli. Na jeho okraji, ve vysokých zeměpisných šířkách jižní polokoule se nacházela i oblast dnešního Barrandienu a Maroka.
Lagerstätte: v paleontologii se toto označení používá pro místo s výjimečným zachováním (nebo také množstvím) fosilií.
pražská pánev: tektonicky omezený sedimentační prostor na okraji Gondwany. Tato deprese začala poklesávat na počátku ordoviku a byla vyzdvižena na konci středního devonu variským vrásněním. Po celou dobu její existence se zde v mořském prostředí usazovaly sedimenty občas doprovázené vulkanity. Zbytky této výplně se dnes nacházení přibližně mezi Plzní a Prahou.
rokycanské kuličky: pevné a odolné křemité nodule vyvětrající z břidlic šáreckého souvrství. Nacházejí se místy na polích v okolí Rokycan. Dříve je bylo možno sbírat i na dnes již zaniklých polích kolem Prahy, kde se označovaly jako šárecké kuličky (tento termín se používá pro tyto nodule i obecně s odkazem na původ v šáreckém souvrství).
sediment: usazenina, uloženina. Existuje řada typů, např. mořské, říční či jezerní sedimenty. Ty pak tvoří sedimentární (usazené) horniny, např. pískovce, prachovce, břidlice.
souvrství: základní litostratigrafická jednotka, což je těleso hornin definované na základě litologie, tj. horninových typů. Souvrství je obvykle tvořeno více horninovými typy. Umožňuje nám pochopit a přehledně vyjádřit geologický vývoj dané oblasti.
stratigrafie: obor zabývající se studiem posloupnosti vzniku horninových těles. Řečeno jednodušeji, studuje stáří hornin a jejich vzájemné vztahy v čase a prostoru. Nejvíce se využívá na usazené (sedimentární) horniny. Má řadu směrů, mezi základní patří litostratigrafie, biostratigrafie a chronostratigrafie. První určuje posloupnost vzniku a vztahy podle typů hornin, druhý podle obsažených zkamenělin a třetí čistě podle času vzniku. Každý směr má své zvláštní kategorie jednotek, pomocí kterých posloupnost vzniku a prostorové vztahy horninových těles vyjadřuje.
stupeň: základní chronostratigrafická jednotka, jejíž trvání je přibližně v rozsahu 2 – 10 miliónů let. Používá se pro detailní dělení vrstevního sledu podle úseků geologického času. Je to nejmenší jednotka, kterou používá mezinárodní chronostratigrafická tabulka (např. tremadok, floian).
šárecké kuličky: viz též rokycanské kuličky.