Stáří usazenin Skupiny živočichů Obecné pojmy
arenig: regionální stupeň spodního ordoviku, který se používá ve Walesu, Anglii, ale i v Barrandienu. Odpovídá mezinárodním stupňům floian a daping. V pražské pánvi do něj spadá klabavské souvrství
Barrandien: v širším smyslu jde o zkrácený název tepelsko-barrandienské jednotky vystupující na povrch ve velké části středních Čech a východních oblastech západních Čech. Jednotka je tvořena převážně usazeninami a vulkanity starohor (proterozoika) a spodních prvohor (paleozoika). V užším smyslu se název používá pro oblast přibližně mezi Plzní a Prahou, kde jsou soustředěny pánve s fosiliferními usazeninami staršího paleozoika.
beroun: regionální stupeň svrchního ordoviku, který se používá od Španělska po oblast Barrandienu. Odpovídá mezinárodním stupňům sandbian a spodní části stupně katian. V pražské pánvi do něj spadají souvrství libeňské, letenské, vinické, zahořanské a bohdalecké (řazeno ve vrstevním sledu odspodu).
bohdalecké souvrství: litostratigrafická jednotka ordoviku pražské pánve v nadloží zahořanského souvrství a v podloží souvrství králodvorského. Spadá do regionálního stupně beroun a do mezinárodního stupně katian. Tvoří ho převážně jemné až prachovité černé břidlice, místy vápnité polohy. Nazváno podle vrchu Bohdalec na pomezí mezi pražskými čtvrtěmi Vršovice a Michle.
daping: třetí (počítáno od nejstaršího) mezinárodní stupeň ordoviku a zároveň první ze dvou stupňů středního ordoviku. V regionální stupnici používané v oblasti, kam spadá pražská pánev, mu odpovídá svrchní část arenigu. V pražské pánvi do tohoto stupně spadá svrchní část klabavského souvrství.
darriwil: čtvrtý (počítáno od nejstaršího) mezinárodní stupeň ordoviku a zároveň druhý ze dvou stupňů středního ordoviku. V regionální stupnici používané v oblasti, kam spadá pražská pánev, mu odpovídá oretan a spodní část dobrotivu. V pražské pánvi do něj spadá nejsvrchnější část klabavského souvrství, šárecké a spodní část dobrotivského souvrství.
devon: čtvrtý (počítáno od nejstaršího) útvar prvohor staří 420 – 359 miliónů let. Následuje po siluru a předchází karbonu. V pražské pánvi nasedá bez přerušení na usazeniny siluru a je zastoupen spodní a střední částí; koncem středního devonu zde skončila sedimentace: Na Moravě devonské sedimenty začínají až ve spodním devonu, ale pokračují dále do karbonu.
dobrotiv: regionální stupeň zahrnující horniny vzniklé na konci středního a na začátku svrchního ordoviku, který se používá v oblasti, kam spadá Barrandien. Odpovídá svrchní části mezinárodního stupně darriwil a nejspodnější části stupně sandbian. V pražské pánvi do něj spadá dobrotivské souvrství.
dobrotivské souvrství: litostratigrafická jednotka ordoviku pražské pánve, která následuje ve sledu vrstev po šáreckém souvrství a předchází souvrství libeňské. Spadá do regionálního stupně dobrotiv, v mezinárodní stupnici odpovídá svrchnímu darriwilu a spodnímu sandbianu. Tvoří ho tzv. skalecké křemence a černé břidlice místy s nodulemi („kuličkami“). Pojmenováno podle Svaté Dobrotivé v Zaječově.
edrioasteroid: zástupce vyhynulé skupiny ostnokožců žijících přisedle na pevných podkladech, včetně schránek různých živočichů.
eldoniid: záhadná skupina živočichů připomínajících medúzy; jejich zařazení k některé skupině živočichů je ale nejisté.
fezouatská biota: asociace fosilií fezouatského souvrství charakteristické kromě hojných nálezů běžně zachovalých zkamenělin i výjimečně zachovanými zkamenělinami, např. otisky měkkých částí těl.
fezouatské souvrství: litostratigrafická jednotka ve spodním ordoviku jihovýchodního Maroka, která zde zastupuje stupně tremadok a floian. Podle toho se někdy dělí na spodní a svrchní. Vystupuje na ploše zhruba 500 čtverečních kilometrů kolem města Zagora. Slangově se toto souvrství označuje zkráceně jako fezouata. Toto označení však poněkud vágní, protože stejný termín se používá i pro fezouatskou biotu.
floian: druhý nejstarší mezinárodní stupeň ordoviku a zároveň mladší ze dvou stupňů spodního ordoviku. V pražské pánvi do něj zahrnujeme spodní a střední část klabavského souvrství.
GOBE: Akronym anglického označení významné události označené jako Great Ordovician Biodiversification Event, česky Velká ordovická biodiverzifikační událost. Jde o značný nárůst rozmanitosti mořské fauny během ordoviku.
Gondwana: superkontinent, který existoval během starších prvohor a nacházel se převážně na jižní polokouli. Na jeho okraji, ve vysokých zeměpisných šířkách jižní polokoule se nacházela i oblast dnešního Barrandienu a Maroka.
graptolit: zástupce skupiny koloniálních živočichů řazené do kmene polostrunatců. Podle klasifikačních hledisek je některými odborníky považována za vyhynulou, někteří ji však řadí k dosud existující skupině křídložábrých. Kolonie mohou mít keříčkovitý tvar nebo je tvoří jen několik větví. Planktonní zástupci jsou velmi důležití pro určování stáří usazenin ordoviku, siluru a spodního devonu.
hirnant: sedmý, nejmladší mezinárodní stupeň ordoviku. V pražské pánvi do něj zahrnujeme nejvyšší část králodvorského souvrství a celé kosovské souvrství. Tento stupeň odpovídá období, kdy došlo k rozsáhlému zalednění Gondwany.
houbovec: zástupce živočišného kmene Porifera, do které spadají i známé „mořské houby“.
jablovec: zástupce vyhynulé skupiny ostnokožců žijících přisedle na mořském dně. Do této umělé skupiny řadíme zástupce tříd Cystoidea a Rhombifera. Tělo zástupců této skupiny je kulovité nebo vakovité, podle čehož vzniklo české pojmenování.
kambrium: první útvar prvohor stáří 539 – 487 miliónů let. Následuje po proterozoiku (starohorách) a předchází ordovik. Je zároveň prvním útvarem dodnes trvajícího fanerozoika.
karbon: pátý (počítáno od nejstaršího) útvar prvohor stáří 359 – 299 miliónů let. Následuje po devonu a předchází perm. V Čechách se nám z tohoto období zachovaly jezerní a říční usazeniny, včetně černého uhlí (např. v plzeňské nebo kladensko-rakovnické pánvi). Na Moravě najdeme i mořské usazeniny (např. v hornoslezské pánvi, kde se z kontinentálních vrstev rovněž těžilo černé uhlí).
katian: šestý, předposlední mezinárodní stupeň ordoviku. V pražské pánvi je reprezentován pravděpodobně částí zahořanského souvrství, celým bohdaleckým a téměř celým králodvorským souvrstvím.
klabavské souvrství: litostratigrafická jednotka tvořící součást vrstevního sledu ordoviku pražské pánve spadající do mezinárodních stupňů floianu, dapingu a nejspodnějšího darriwilu, respektive do regionálního stupně arenig. Souvrství je horninově pestré a tvoří ho převážně červené břidlice a prachovce tzv. olešenských vrstev, zelenošedé a šedavé mýtské břidlice a vulkanogenní přeplavené tufy tzv. ejpovických vrstev. Pojmenováno podle obce Klabava.
klepítkatec: zástupce skupiny latinsky označené jako Chelicerata. Jde o skupinu členovců zahrnující ostrorepy, pavoukovce, nohatky a další.
konulárie: vyhynulá skupina živočichů považovaná za příbuzné dnešních medúz. Žily přisedle na mořském dně a jejich schránka mohla sloužit jako podklad pro různé další přisedlé organismy (tzv. epibionty).
kosov: poslední, nejmladší regionální stupeň ordoviku používaný pro oblast, kam patří i Barrandien. Rozsahem téměř odpovídá mezinárodnímu stupni hirnant. V pražské pánvi do něj spadá kosovské souvrství.
kosovské souvrství: poslední litostratigrafická jednotka ordoviku pražské pánve, nachází se v nadloží králodvorského souvrství. Jeho usazením končí v pražské pánvi ordovik a ostře na něj nasedají sedimenty nejstaršího siluru. Spadá do regionálního stupně kosov a mezinárodního stupně hirnant. Tvoří ho převážně pískovce a břidlice usazené během doby ledové na konci ordoviku. Nazváno podle typických lokalit v severním svahu vrchu Kosov u Berouna.
králodvor: předposlední regionální stupeň ordoviku používaný pro oblast, kam patří i Barrandien. Odpovídá svrchní části mezinárodního stupně katian a nejspodnějšímu hirnantu. V pražské pánvi do něj spadá králodvorské souvrství.
králodvorské souvrství: druhá nejmladší litostratigrafická jednotka ordoviku pražské pánve. V profilu pánví následuje po bohdaleckém souvrství a tvoří podloží kosovského souvrství. Spadá do regionálního stupně králodvor a svrchní části mezinárodního stupně katian a zasahuje až do nejspodnějšího hirnantu. Tvoří ho převážně zelenošedé jílovité břidlice. Bylo nazváno podle Králova Dvora u Berouna.
Lagerstätte: v paleontologii se toto označení používá pro místo s výjimečným zachováním (nebo také množstvím) fosilií.
letenské souvrství: litostratigrafická jednotka ordoviku pražské pánve, která se nachází v nadloží libeňského souvrství a v podloží souvrství vinického. Spadá do regionálního stupně beroun a do mezinárodního stupně sandbian. Jde o nejmocnější souvrství pražské pánve, které je charakteristické rytmickým střídáním různě mocných poloh pískovců nebo křemenců s prachovci a břidlicemi. Pojmenováno podle Prahy-Letné.
libeňské souvrství: litostratigrafická jednotka tvořící součást vrstevního sledu ordoviku pražské pánve v nadloží dobrotivského souvrství a v podloží letenského souvrství. Spadá do regionálního stupně beroun a do mezinárodního stupně sandbian. Tvoří ho jednak tzv. řevnické křemence a jednak břidlice. Nazváno podle Prahy-Libně.
lilijice: ostnokožci třídy Crinoidea s několika dodnes přežívajícími zástupci. Jejich hlavní rozmach proběhl v prvohorách.
lobopod: umělá skupina členovců, jejíž zástupci mají dlouhé měkké tělo opatřené řadou panožek.
mílinské souvrství: litostratigrafická jednotka ordoviku pražské pánve, která tvoří nadloží třenického souvrství a podloží souvrství klabavského. Spadá do mezinárodního stupně tremadok, který je používán i v regionální stratigrafické stupnici používané v oblasti, kam patří Barrandien. Podle definice je tvořeno převážně silicity (rohovci). Nazváno podle vrchu Mílina mezi Olešnou a Zaječovem.
ordovik: druhý nejstarší útvar prvohor stáří 487 až 443 miliónů let; tato výstava je právě o něm.
oretan: třetí (počítáno od nejstaršího) regionální stupeň ordoviku používaný pro oblast, kam patří i Barrandien. Odpovídá spodní části mezinárodního stupně darriwil. V pražské pánvi do něj spadá většina většina vrstevního sledu šáreckého souvrství.
palaeoscolecid: zástupce vyhynulé skupiny „obrněných červů“, zařazovaných obvykle do blízkosti dnešních hlavatců.
perm: šestý, poslední útvar prvohor stáří 299 – 252 miliónů let, který následuje po karbonu a předchází nejstarší útvar druhohor trias.
pralilijice: vyhynulá skupina ostnokožců třídy Eocrinoidea žijících přisedle na mořském dně.
pražská pánev: tektonicky omezený sedimentační prostor na okraji Gondwany. Tato deprese začala poklesávat na počátku ordoviku a byla vyzdvižena na konci středního devonu variským vrásněním. Po celou dobu její existence se zde v mořském prostředí usazovaly sedimenty občas doprovázené vulkanity. Zbytky této výplně se dnes nacházení přibližně mezi Plzní a Prahou.
ramenonožec: zástupce kmene latinsky pojmenovaného Brachiopoda. Jde o skupinu živočichů, jejichž dvoumisková schránka velmi připomíná schránku mlžů. Obě skupiny se ale liší stavbou těla. Ačkoliv největší rozmach ramenonožců nastal v prvohorách, přežívají dodnes.
rokycanské kuličky: pevné a odolné křemité nodule vyvětrající z břidlic šáreckého souvrství. Nacházejí se místy na polích v okolí Rokycan. Dříve je bylo možno sbírat i na dnes již zaniklých polích kolem Prahy, kde se označovaly jako šárecké kuličky (tento termín se používá pro tyto nodule i obecně s odkazem na původ v šáreckém souvrství).
sandbian: pátý (počítáno od nejstaršího) mezinárodní stupeň ordoviku a zároveň první stupeň svrchního ordoviku. V pražské pánvi do něj patří svrchní část dobrotivského souvrství, dále souvrství libeňské, letenské, vinické a pravděpodobně i část zahořanského souvrství.
sediment: usazenina, uloženina. Existuje řada typů, např. mořské, říční či jezerní sedimenty. Ty pak tvoří sedimentární (usazené) horniny, např. pískovce, prachovce, břidlice.
silur: silur: třetí (počítáno od nejstaršího) útvar prvohor stáří 443 – 420 miliónů let. Následuje po ordoviku a předchází devon. V pražské pánvi je zastoupen černými, tzv. graptolitovými břidlicemi a vápenci.
souvrství: základní litostratigrafická jednotka, což je těleso hornin definované na základě litologie, tj. horninových typů. Souvrství je obvykle tvořeno více horninovými typy. Umožňuje nám pochopit a přehledně vyjádřit geologický vývoj dané oblasti.
stratigrafie: obor zabývající se studiem posloupnosti vzniku horninových těles. Řečeno jednodušeji, studuje stáří hornin a jejich vzájemné vztahy v čase a prostoru. Nejvíce se využívá na usazené (sedimentární) horniny. Má řadu směrů, mezi základní patří litostratigrafie, biostratigrafie a chronostratigrafie. První určuje posloupnost vzniku a vztahy podle typů hornin, druhý podle obsažených zkamenělin a třetí čistě podle času vzniku. Každý směr má své zvláštní kategorie jednotek, pomocí kterých posloupnost vzniku a prostorové vztahy horninových těles vyjadřuje.
stupeň: základní chronostratigrafická jednotka, jejíž trvání je přibližně v rozsahu 2 – 10 miliónů let. Používá se pro detailní dělení vrstevního sledu podle úseků geologického času. Je to nejmenší jednotka, kterou používá mezinárodní chronostratigrafická tabulka (např. tremadok, floian).
styloforát: zástupce vyhynulé skupiny ostnokožců, pro které je typická asymetrická schránka a jedním ramenem.
šárecké kuličky: viz též rokycanské kuličky.
šárecké souvrství: litostratigrafická jednotka ordoviku pražské pánve v nadloží klabavského souvrství a v podloží souvrství dobrotivského. Spadá do regionálního stupně oretan a mezinárodního stupně darriwil. Je tvořeno převážně břidlicemi obsahujícími místy pevné nodule označované jako rokycanské nebo šárecké kuličky. Nazváno podle Prahy-Šárky.
tremadok: nejnižší mezinárodní stupeň ordoviku a první ze dvou stupňů spodního ordoviku používaný i v regionální stupnici Barrandienu. V pražské pánvi jsou do něj řazeny třenické a mílinské souvrství.
trilobit: vyhynulá třída členovců rozšířená od spodního kambria do pozdního permu, tedy téměř 270 milionů let
třenické souvrství: nejstarší litostratigrafická jednotka ordoviku pražské pánve, kterou v pánvi začala sedimentace. V jejím nadloží se nachází mílinské, místy klabavské souvrství. Spadá do mezinárodního stupně tremadok, který používá i regionální stratigrafická stupnice definovaná pro oblast, kam patří i Barrandien. Je tvořeno převážně pískovci a slepenci, u Holoubkova i sedimentární železnou rudou. Pojmenováno podle Třenické hory u Cerhovic.
vinické souvrství: litostratigrafická jednotka ordoviku pražské pánve v nadloží letenského souvrství a v podloží souvrství zahořanského. Spadá do regionálního stupně beroun a do mezinárodního stupně sandbian. Tvoří ho převážně černé břidlice. Nazváno podle usedlosti Vinice na svahu vrchu Děd u Berouna.
zahořanské souvrství: litostratigrafická jednotka ordoviku pražské pánve v nadloží vinického souvrství a v podloží bohdaleckého souvrství. Spadá do regionálního stupně beroun a v mezinárodní stupnici odpovídá nejsvrchnějšímu sandbianu a spodnímu katianu. Tvoří ho převážně prachovce a prachovité břidlice, místy s vápnitou příměsí, s vápnitými čočkami či nodulemi. Nazváno podle Zahořan u Berouna.