Ordovik

Druhá perioda prvohor (paleozoika) následuje po kambriu a předchází silur. Podle posledních měření trvala necelých 45 miliónů let, začala před 487 milióny let a skončila před 443 milióny let. Pokud byste se tehdy dívali na naši planetu z oběžné dráhy, asi byste ji nepoznali, protože kontinenty vypadaly jinak a byly zcela jinde, než jsou dnes. Navíc to byly pustiny bez života, protože ještě neexistovaly suchozemské rostliny. Většina pevnin byla soustředěna na jižní polokouli, na severní polokouli vládly oceány. Bylo tu několik „menších“ kontinentů a jeden rozlehlý. Mezi menší se řadí Laurentie a Siberie v rovníkové oblasti a Baltika hlouběji na jižní polokouli. První z těchto pevnin je základem dnešní Severní Ameriky. Jak napovídá název, Siberii je dnes nutno hledat na Sibiři a Baltika je v současnosti součástí Evropy od Skandinávie po Ural. Byl tu také jeden malý kontinent zvaný Avalonie. Jeho zbytky jsou dnes rozděleny mezi východní pobřeží Severní Ameriky a severozápadní Evropu. Největší kontinent se rozkládal od jižního pólu přes rovník až na severní polokouli. Nazývá se Gondwana a jeho součástí byly dnešní Afrika, Jižní Amerika, Austrálie, Antarktida, Indie a další regiony. Na jeho okraji se nacházela i většina oblastí, které tvoří Český masiv, tedy i Barrandien. A právě zde se nám zachovaly mocné usazeniny okrajového moře i s fosiliemi jeho obyvatel. Pokud bychom putovali po okraji Gondwany k západu, dostali bychom se i do oblasti dnešního pohoří Antiatlas v Maroku. Obě oblasti se také nacházely v podobném klimatickém pásmu. Na počátku ordoviku panovalo celkově teplé klima a Barrandien i Maroko ležely v mírném pásmu jižní polokoule. Postupně se však mírně ochlazovalo a koncem ordoviku se dokonce ochladilo velice výrazně. Obě oblasti se ocitly v polárním pásmu pod vlivem zalednění jižní Gondwany.